Tibor A. Brečka – Unning-Krugerův efekt a podpora eutanázie

České vysoké učení technické v Praze
Fakulta biomedicínského inženýrství

Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, Kladno

Vedoucí katedry: prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc., MBA, dr.h.c.

1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice

Psychiatrická klinika

Přednosta: prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

SOUHRN

Na základě výzkumů realizovaných v České republice ale i v zahraničí na téma eutanázie a její podpory je propojeno a vysvětleno téma Dunning-Krugerova efektu a jeho vlivu na míru podpory eutanázie. Z výzkumů plyne, že lidé s menší znalosti problematiky eutanázie mají větší tendenci ji podporovat, nejmenší podpora eutanázie je mezi nevyléčitelně nemocnými pacienty. Cestou snížení této neinformované podpory je hlubší edukace obecné populace. Je poukázáno také na specifické problémy v interpretaci tohoto fenoménu, kde je mylně docházeno k závěru, že eutanázie je široce podporováno napříč laickou i odbornou veřejností.

ÚVOD

Z posledních průzkumů vyplývá, že větší část české populace podporuje eutanázii. Co za tímto fenoménem stojí? Proč tolik lidí podporuje eutanázii? A může s tím souviset Dunning-Krugerův efekt? A je ona podpora opravdu reálná, či se jedná o chybu v interpretaci?

CO JE DUNNING-KRUGERŮV EFEKT?

Dunning-Krugerův efekt byl popsán v roce 1999 Davidem Dunningem a Justinem Krugerem (5) a stručně řečeno popisuje souvislost mezi mírou vědění, znalostí o dané otázce a mírou jistoty o správnosti daného názoru u daného jedince. Pokud jedinec o dané problematice vůbec nic neví, žádný názor nezaujme, již jen proto, že si zkrátka není daného problému vůbec vědom, a tudíž se není možné bavit o míře jistoty správného názoru. Pokud jedinec disponuje velmi malými znalostmi, jeho míra jistoty správnosti je však neuvěřitelně vysoká. S přibývajícími znalostmi míra jistoty klesá, až se v určitém bodě míry znalosti začíná opět postupně zvyšovat, ale již nedosahuje oné prvotní silné jistoty, kterou jedinec pociťoval s pouze minimálním počtem znalostí.

Pro názornost: zeptáme-li se dětí v 1. třídě základní školy, zda rozumějí matematice, odpověď bude ano. Pokud se jich zeptáme v prvním ročníků gymnázia, studentů s kladnou odpovědí bude o poznání méně. Zeptáme-li se profesora matematiky, zeptá se, jaký obor matematiky máme na mysli s tím, že jsou obory, o kterých by řekl, že jim docela rozumí.

Navíc Dunning-Krugerův efekt popisuje problematičnost jedince rozpoznat svůj chybný názor či se poučit ze zpětné vazby, kterou dostává od okolí. Jinak řečeno, míra oné jistoty také stěžuje přijmout, uvědomit si vlastní chybu a pozměnit vlastní názor. Dunning-Krugerův efekt totiž úzce souvisí s tzv. iluzí nadprůměrnosti, tedy s tím, že si velká část lidí, dle některých výzkumů dokonce více jak 90 % (10,2), myslí, že je (v určité oblasti/ech) lepší než ostatní. Detailněji je Dunning-Krugerův efekt popsán mj. v práci Dunninga (3).

PODPORA EUTANÁZIE V ČR

V květnu 2018 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), Sociologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i., šetření Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti (9). 1008 respondentům byla položena mj. otázka, zda souhlasí či nesouhlasí s tím, aby právní řád České republiky umožňoval ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka (tzv. eutanazii). S uzákoněním eutanazie podle šetření souhlasilo přibližně dvě třetiny české veřejnosti (67 %), když více než čtvrtina (26 %) podle svých slov souhlasila „rozhodně“ a více než dvě pětiny (41 %) pak „spíše“. Nesouhlas vyjádřila necelá čtvrtina dotázaných (23 %), rozhodný nesouhlas ale uvedla jen necelá desetina respondentů (8 %), 15 % pak „spíše nesouhlasila“. Desetina (10 %) občanů neví, jaké stanovisko vzhledem k této otázce zaujmout (9).

Podle výzkumu prezentovaném prof. Ptáčkem na konferenci ČLK „Eutanázie – pro a proti“ pořádané v květnu 2019 je podpora eutanázie nejvyšší u obecné populace, pak u zdravotních sester a nejvíce konzervativní jsou právě lékaři.

DUNNING-KRUGERŮV EFEKT A PODPORA EUTANÁZIE

Před započetím aplikace Dunning-Krugerova efektu na otázku podpory eutanázie je nutné vyjasnit, zda existuje správná odpověď na onu otázku. Tedy je správné eutanazii legalizovat či nikoliv? Problematika eutanázie je velice složitá, do hry vstupují mimo jiné otázky kdy, kde, pro koho, jakou formou, hrozí zde nebezpečí zaměňovat legální eutanázii se svobodou člověka ukončit svůj život sebevraždou a mnoho dalších.

Určité světlo k této problematice mohou poskytnout výzkumy srovnávající názor na legalizaci eutanázie mezi lékaři či obecně pracovníky ve zdravotnictví, pacienty a obecnou populací. Co se týče srovnání názoru na legalizaci eutanázie mezi pracovníky ve zdravotnictví a obecnou populací, vyznívají tak, že obecná populace podporuje legalizaci eutanázie více, nežli pracovníci ve zdravotnictví. Suarez Almazor et al. uvádějí, že 50-60 % obecné populace a pacientů v Kanadě je pro legalizaci eutanázie a asistované sebevraždy, přičemž však 60-86 % lékařů je proti této legalizaci, Výzkumu se zúčastnilo 1240 respondentů z řad obecné populace, 179 lékařů a 62 pacientů s onkologickým onemocněním v terminálním stavu (8). Ve Finsku Ryynänen et al. provedli výzkum, kterého se zúčastnilo 506 lékařů, 582 zdravotních sester a bratrů a reprezentativní vzorek obecné populace čítal 587 respondentů. 34 % lékařů, 46 % zdravotních sester a bratrů a 50 % obecné populace souhlasilo s tím, že je eutanázie v určitých situacích přípustná. V otázce pasivní eutanázie se kladně vyslovilo 88 % lékařů, 79 % zdravotních sester a bratrů a 64 % obecné populace. K možnosti aktivní dobrovolné eutanázie se kladně vyslovilo 8 % lékařů, 23 % zdravotních sester a bratrů a 48 % obecné populace, 20 % lékařů, 34 % zdravotních sester a bratrů a 42 % obecné populace se kladně vyslovilo k otázce lékařem asistované sebevraždě (7). Emanuel et al. se dotazovali 988 terminálně nemocných pacientů na otázku podpory eutanázie či lékařem asistované sebevraždy. 60,2 % respondentů by podporovali v hypotetické situaci eutanázii či lékařem asistovanou sebevraždu, pouze však 10,6 % respondentů nějakým způsobem sami uvažovali o eutanázii či lékařem asistované sebevraždě ve svém případě (4).

DISKUZE A ZÁVĚR

Co z výše uvedeného plyne? Můžeme konstatovat, že povědomí o problematice eutanázie se liší mezi odbornými pracovníky ve zdravotnictví, pacienty a obecnou veřejností. Na rozdíl od obecné veřejnosti, pro kterou je toto téma spíše hypotetické, teoretické, se lékaři a další odborní pracovníci ve zdravotnictví s tímto tématem setkávají častěji, ať už v rámci profesní přípravy a vzdělávání, či v přímém výkonu své profese. Vědí o něm tedy daleko více než obecná populace. Pacienti v terminálním stádiu jsou také těmi, kterých se téma bytostně týká a není pro ně jen jakousi filosofickou hračkou, hádankou, ale naopak jasnou výzvou, před kterou stojí. Znalost této problematiky se zajisté liší, co se týče praxe a oboru zdravotnického pracovníka, ale lze konstatovat, že jejich znalost bude větší, nežli u obecné populace. Pacientům v terminálním stádiu pak zvyšuje znalost právě jejich stav, tedy přímé vystavení konci své existence. Pokud bychom chtěli učinit jakousi tabulku míry znalosti, na první dvě místa bychom určitě postavili lékaře a další odborné pracovníky ve zdravotnictví a pacienty v terminálním stádiu a až pak by se ocitla obecná populace.

Podíváme-li se na míru podpory eutanázie, lékaři a pacienti ji podporují mnohem méně, nežli obecná veřejnost. Jak je vidět, s větší mírou znalostí klesá míra podpory eutanázie. Zdá se tedy, že jsme svědky další emanace Dunning-Krugerova efektu. Lidé s menší či jen minimální znalostí problematiky více podporují eutanázii, nežli lidé s větší znalostí dané problematiky. Výše však bylo uvedeno, že pro aplikaci Dunning –Krugerova efektu by bylo vhodné vyjasnit, jaká je správná odpověď na otázku problematiky eutanázie. Ono to ale není tak úplně pravda. Za prvé, pokud by odpověď byla velice snadná, jasná, jasně zdůvodnitelná a pokud možno po emoční stránce subjektivně příjemná, nebyl by vlastně žádný problém a tedy ani žádná složitá debata a Dunning-Krugerův efekt by se neprojevil. Naopak teprve s tím, že se jedná o velice složitou problematiku, se může Dunning-Krugerův efekt projevit. Jaká je tedy „správná“ odpověď? Taková, že jelikož je problematika za současného stavu velice problematická a spletitá, není možné a ani dobré v současné době hledat všeobecné, vždy a všude platné řešení a hlavně se těchto řešení vystříhat, a naopak s hlubokou pokorou k této složité otázce přistupovat.

Dalším aspektem, který je nutno brát v potaz, je samotný výchozí bod rozhodování daného jedince. Jak se ukazuje, v dnešní postmoderní a postpravdivé společnosti je pro odpověď na otázku, zda eutanázie ano či ne také důležitý aspekt obecné svobody. Pokud respondent odpovídá na otázku podpory eutanázie kladně, může za tím být jeho / její snaha o neupření práva někomu dalšímu. Tedy se nerozhoduje a priori o sobě, ale v obecné rovině, kde nechce zaujmout kategorické stanovisku ve smyslu rozhodování za druhé. Takovýto postoj svědčí více o uvědomění si roviny široké svobody jednotlivci a snaze tuto svobodu chránit než o podpoře eutanázie jako takové.

S tím souvisí i mnohdy až překvapivě vysoká podpora eutanázie ze strany lékařů. Rozhodně to není výpovědí o tom, že by lékaři sami chtěli eutanázii, jak je někdy naznačováno (1), naopak může jít o jiné porozumění této problematice, kde může dojít k vyjádření podpory ve smyslu uvolněné cesty přirozené smrti tak také v onom velkém akcentu na svobodu lidství. ČLK je tedy samozřejmě proti eutanázii, neb úkolem lékařů není zabíjet (6).

Nutností se tedy, jako obrana před „jednoduchými všespasitelnými řešeními“, jeví cílená a dlouhodobá edukace společnosti v tomto tématu, otevření veřejné debaty na téma eutanázie, čímž docílíme větší znalosti dané problematiky v obecné populaci a tím také snížení oné vždy správné jistoty, kterou nám popisuje Dunning-Krugerův efekt.

LITERATURA

1. iDNES. ANO připravuje zákon na legalizaci eutanazie. Chce ji většina sester i lékařů (2019).

2. Cross KP. Not can, but will college teaching be improved?. New Directions for Higher Education, 1977; 17:1-15.

3. Dunning D. (2011). The Dunning–Kruger effect: On being ignorant of one’s own ignorance. Adv Exp Soc Psychol. 2011; 44: 247-296.

4. Emanuel EJ, Fairclough DL, Emanuel LL. (2000). Attitudes and desires related to euthanasia and physician-assisted suicide among terminally ill patients and their caregivers. JAMA. 2000; 284(19): 2460-2468.

5. Kruger J, Dunning D. Unskilled and unaware of it: how difficulties in recognizing one’s own incompetence lead to inflated self-assessments. J Pers Soc Psychol.1999; 77(6): 1121-1134.

6. Kubek M. Lékařská komora je proti eutanázii. In: PTÁČEK R., BARTŮNĚK P. (Eds.). Eutanazie – pro a proti. Praha: Mladá fronta, 2019. ISBN 978-80-204-5339-6.

7. Ryynänen OP, Myllykangas M, Viren M, Heino H. (2002). Attitudes towards euthanasia among physicians, nurses and the general public in Finland. Public Health, 2002; 116(6): 322-331.

8. Suarez-Almazor ME, Belzile M, Bruera E. Euthanasia and physician-assisted suicide: a comparative survey of physicians, terminally ill cancer patients, and the general population. J Clin Oncol. 1997; 15(2): 418-427.

9. Čadová N. Tisková zpráva Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti – květen 2018

10. Zuckerman EW, Jost JT. (2001). What makes you think you’re so popular? Self-evaluation maintenance and the subjective side of the“ friendship paradox“. Soc Psychol Q, 2001; 64(3): 207-223.

Mgr. Tibor A. Brečka, MBA
Zdroj: Praktický lékař 2019/5, s.215/